Claude Code (a podobné nástroje) si na začátku práce načte soubor CLAUDE.md — instrukce, jak se má v projektu chovat. Většina lidí do něj píše zákazy: „nikdy nemaž soubory", „nedělej commit bez dovolení".
Problém je, že zákazy přestávají fungovat, jakmile je kontext dlouhý. Model je pod náporem informací a na negaci snadno zapomene — drží si spíš to, co má dělat, než to, co nemá.
Co funguje líp, je obrátit pravidlo do pozitivního tvaru KDY → CO → JAK:
- KDY (spouštěč): „Když chceš udělat commit…"
- CO (akce): „…nejdřív se zeptej…"
- JAK (kroky): „…a počkej na schválení."
Místo „nedělej X" tedy popíšeš situaci a co se v ní má stát. Model líp pozná konkrétní spouštěč než abstraktní zákaz — a pravidlo přežije i ve chvíli, kdy se toho děje hodně.
Píšete si vlastní CLAUDE.md (nebo obdobu pro jiný nástroj)? Co se vám tam osvědčilo a co model stejně ignoruje?